Československý autoslalom
2. závod Dunajská Streda | 1. Patrick Mayer | 2. Pavol Buček | 3. Ladislav Pakši

Rozhovor s juniorským Šampionem J. Lavickým

Přinášíme vám další ze série rozhovorů se závodníky Československého autoslalomu. Tentokrát jsme vyzpovídali mladého jezdce, juniorského šampiona roku 2018, Jakuba Lavického.
Pokud o Jakubovi chcete vědět více, můžete ho sledovat na Instagramu: @lavii_23

V první řadě děkujeme za přijetí výzvy k rozhovoru. Na začátek by naše čtenáře jistě zajímalo nějaké krátké představení. Odkud pocházíš, s čím momentálně závodíš a co tě přivedlo do světa motorsportu?

Pocházím z malé vesnice poblíž Velkého Meziříčí. Do světa motorsportu mě mimo jiné přivedla Horácká Rallye. Byl to první závod, který jsem kdy viděl. Jedna z rychlostních zkoušek dokonce vedla pár metrů od našeho domu. Pamatuji si, že jsem si tento sport okamžitě zamiloval a chtěl jsem závodit. S tátou jsme objížděli několik let spoustu soutěží pouze jako diváci. Bylo pro mě nepředstavitelné, že bych se někdy postavil na start nějakého závodu. V jednom těžkém období mého života jsme se rozhodli, že si uděláme radost a pořídíme si nějaké auto na „polní cesty“. Naskytla se nám příležitost získat polského Fiata, se kterým v současnosti závodím. Jak jsem již zmínil, původně jsme neměli v úmyslu s tímto autem jezdit na závody, avšak později jsme objevili disciplínu s názvem autoslalom, a s tím spojený šampionát Československý autoslalom. Svůj první závod jsem absolvoval v roce 2016 v Násedlovicích, kde se můj sen začal plnit.

Pojďme krátce přiblížit tvou sezónu 2018. Byla pro tebe velmi úspěšná?
Před uplynulou sezónou jsem si vůbec nemyslel, že by mohla dopadnout takto pozitivně. Naději na dobré umístění mi nedal ani závod v Nitře, kde se levá poloosa zadního náboje rozhodla, že v tréninkových jízdách praskne. Chuť jsem si ale spravil na Slovakiaringu, kde jsem se v autě cítil velice dobře a byl jsem schopný zajíždět i celkem kvalitní časy. V Násedlovicích jsem se dokonce postavil na stupně vítězů ve velmi silné kategorii R1. V podobném duchu se mi podařilo odjet i zbylé závody v Trebaticích a Hodoníně.

Pojďme lupu posunout na tvůj stroj pro rok 2019. Můžeš nám ho detailněji představit, včetně veškerých úprav a zajímavostí?
Nejzajímavější částí vozu je nejspíše motor, ten jsme demontovali z Hondy CBR 1100xx. S tímto motorem se samozřejmě pojí převodovka s přímými zuby a sekvenčním řazením. Výkon na kola dostáváme pomocí rozvodovky se samosvorným diferenciálem. Váha celého vozu je přibližně 650 kg. Jsou zde samozřejmě i další úpravy, jako například laminátové kapoty, makrolonová okna, zrychlený převod řízení a semislicky Extreme Tyres. Doposud byla největší slabina vozu podvozek, který byl téměř sériový. Přes zimní přestávku se snažíme tuto slabinu eliminovat, abychom auto posunuli zase o krok dál.

Máš v motorsportu svůj vzor? Koho ze světových či národních jezdců nejvíce uznáváš a kdo tě motivuje?
Mými velkými vzory jsou Sébastien Loeb a Jan Kopecký. Oba dva patří ke skvělým pilotům a zároveň se mi líbí osobnost obou těchto borců.

Máš jasně vyhraněný cíl, kterého bys chtěl v tomto sportu dosáhnout?
Můj cíl je účastnit se Mistrovství ČR v rally. Dosáhnout toho není vůbec snadné, ale snažím se dělat všechno pro to, abych se mohl postavit na start rychlostních zkoušek.

Jak seš na tom se soustředěním? Máš nějaké své speciální ,,rituály“, které před jízdou dodržuješ?
Před každým startem do závodní jízdy bývám velice nervózní, takže jsem se musel naučit pár věcí, které mě uklidní. Než si sednu do auta, tak se snažím co nejvíce rozhýbat. Například se trošku proběhnu, nebo si udělám pár kliků. Můj největší rituál je nejspíše těsně před samotným startem. Celkem špatně se popisuje bez názorné ukázky :D…, ale ve stručnosti. Zaklesnu do sebe obě ruce a v zápěstí s nimi rychle zakroužím. Viděl jsem, že tento rituál má dokonce i E. Lappi, takže to nejspíš nebude úplný nesmysl.

Jaké jsou tvé kompletní plány na sezónu 2019?
Chtěl bych se účastnit celého mistrovství v Československém autoslalomu. Jelikož už nebudu závodit mezi juniory, tak bych se rád pomalu prodíral dopředu i ve velmi silné kategorii R1. Také bych rád jel i vybrané závody v ostatních šampionátech, protože bez najetých kilometrů to prostě nejde.

Na závěr je samozřejmě prostor pro osoby a firmy, kterým by si rád vyjádřil své díky.
Mé díky patří panu Fabíkovi, za všechnu jeho pomoc, kterou nám poskytl při stavbě našeho vozu. Zároveň děkuji i mé rodině, zejména tátovi, který s mou malou pomocí postavil téměř celé auto. A v neposlední řadě děkuji všem, kdo se účastní na organizaci Československého autoslalomu za velmi vysokou úroveň všech závodů, a hlavně za to, že bez vás bych neměl kde závodit.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v závodním i osobním životě!

MOTOKRY HODONN